Manažeři

Sam Hollis
1894 - 1897
Sam Hollis byl v roce 1894 jmenován sekretárním manažerem Arsenalu. S funkcí mu víceméně nikdo nepomáhal, s celým týmem se musel vypořádat sám. Před touto změnou byl Arsenal veden komisí hráčů a členů klubu. V Arsenalu Hollis vydržel pouhé tři roky, kdy zanechal tým uprostřed tabulky. V roce 1897 se přestěhoval do Bristolu City.
 

Thomas Brown Mitchell
1897 - 1898
Thomas Brown Mitchell - tohle jméno si dobře zapamatujte. Byl to totiž první profesionální manažer The Gunners, kam přišel v roce 1897. Rodák z městečka Dumfries se v roce 1884 nastěhoval do Blackburnu, kde jako sekretární manažer během sedmi let pětkrát získal FA Cup. Poté na jednu sezónu převzal Arsenal, který se z desátého místa v lize vyšplhal mezi první pětku. Na jaře 1898 sever Londýna opustil a vrátil se zpět do Blackburnu. V srpnu roku 1921 opustil svět ve věku 78 let.
 

George Elcoat
1898 - 1899
George Elcoat, stejně jako předchůdce Thomas Brown Mitchell, vydržel v Arsenalu pouhou sezónu. Elcoat, který pocházel ze Stockton-on-Tees, silně preferoval převážně hráče ze severu Ostrovů. V týmu měl hned osm Skotů. Arsenal skončil pod jeho vedením na sedmé příčce v lize, která byla před následujícím ročníkem rozšířena na 18 týmů. Ani v FA Cupu to týmu nešlo a vypadl hned v prvním kole.

Harry Bradshaw
1899 - 1904
Harry Bradshaw převzal otěže po Elcoatovi a během pěti let úplně přestrukturoval klub. V roce 1891 přišel jako sekretář do Burnley, o dva roky později se stal jeho předsedou. V roce 1896 si vyzkoušel další funkci - stal se manažerem Burnley. Harry Bradshaw se stal terčem Arsenalu, kam nastoupil do funkce manažera v létě 1899. Byl to inteligentní člověk a výborný taktik. V sezóně 1902-03 dovedl Bradshaw Kanonýry na druhou příčku první ligy, což bylo vůbec poprvé v historii klubu. O rok později odešel do Fulhamu a později se stal sekretářem jižní ligy. Roku 1924 umírá.
 

Phil Kelso
1904 - 1908
Náročný a přísný Skot přišel do nového Woolwich Arsenalu po nasbírání zkušeností ve skotském Hibernian. Během čtyřletého působení na severu Londýna se s Arsenalem dvakrát probojoval až do semifinále FA Cupu, v lize ovšem neukázal naplno svůj potenciál. Po vedení fotbalového týmu se vrátil zpět domů, do Skotska, kde otevřel hotel Largs. Kelsovi to nedalo a vrátil se zpět k nejoblíbenější míčové hře světa. V roce 1909 převzal Fulham, kde vydržel až do své smrti. Zemřel roku 1935. 
 

George Morrell
1908 - 1915
George Morrell se stal manažerem Woolwich Arsenal v roce 1908 a dohlížel na přesun klubu z jihovýchodního Plumsteadu na severní Highbury. Tento Skot byl nucen prodat největší hvězdy, ale i přesto se s klubem dokázal v první sezóně umístit v horní polovině tabulky na šestém místě. Rok 1913 byl pro Morrella krušný - Woolwich Arsenal skončil na samotném dně tabulky a sestoupil do druhé ligy. O dvě léta později se klub usadil na pátém místě druhé nejvyšší soutěže, což bylo dostatečné na návrat do první ligy.
 

Leslie Knighton
1919 - 1925
Leslie Knighton se dostal na post manažera již severolondýnského klubu v roce 1919 po nasbíraných zkušenostech z funkce manažera v Leedsu a Manchesteru City. Na Highbury vydržel šest let, během kterých nebyl nikterak úspěšný - klub neskončil lépe než desátý a v sezóně 1924-25 dokonce sestoupil do druhé ligy. Knighton byl poté propuštěn, jeho nástupcem se stal legendární Herbert Chapman. Po odchodu z Arsenalu ještě vedl Bournemouth, Birmingham City a Chelsea.
 

Herbert Chapman
1925 - 1934
Herbert Chapman - jeden z těch, kteří psali historii fotbalu. Tento rodák ze Sheffieldu byl svým pojetím a nápaditými myšlenkami inspirací pro všechny kluby a manažery světa. Před vládcovstvím na severu Londýna vedl Leeds United a Huddersfield Town. A právě na Highbury začal prosazovat, dnes již netradiční, formaci 3-3-4. Díky výborným myšlenkám a citu pro taktiku se mohl Arsenal pyšnit v sezóně 1930-31 vítězstvím FA Cupu a ligovým triumfem. The Gunners dokonce v tomto ročníku nastříleli 127 branek, čímž vytvořili klubový rekord. O dva roky později, před Chapmanovou tragickou smrtí (1934),  Arsenal opět získal ligový primát. Klub po jeho smrti vystavil na Highbury bronzovou bystu (sochařský portrét hlavy a části hrudníku - pozn. red.) jako uctění jeho úspěchů se severlondýnským celkem, která se poté přesunula na nové Emirates Stadium.
 

George Allison
1934 - 1947
George Allison narozený v Darlingtonu byl původně žurnalistou a v roce 1905 se přestěhoval do hlavního města Anglie. Ve Woolwich Arsenalu nejdříve tyčil cíle a později komentoval finálový duel FA Cupu mezi Arsenalem a Cardiffem City v rádiu (1927). Poté nastoupil do funkce sekretáře klubu a následně se stal generálním ředitelem. V červnu 1934 usedl do manažerského křesílka a po Herbertu Chapmanovi začal vládnout prvnímu týmu Arsenalu. George Allison navázal na Chapmanovi úspěchy a v roce 1935 se stal klub opět mistrem. O rok později vybojovali Kanonýři FA Cup a v roce 1938 zase ligový titul. Allison se na přelomu roku 1947 rozhodl odstoupit z funkce a odešel do důchodu.
 

Tom Whittaker
1947 - 1956
Thomas James Whittaker se narodil v hrabství Hampshire. Do Arsenalu vstoupil v roce 1919 a o osm let později se stal trenérem prvního týmu, který vedl Herbert Chapman. Whittaker hrál důležitou roli v Chapmanových plánech, který chtěl úplně přestrukturovat tréninkovou náplň a změnila se i regenarace hráčů. V roce 1947 převzal po Allisonovi roli manažera. S Arsenalem získal dvě ligová prvenství (1948 a 1953) a FA Cup (1950). V roce 1956 tragicky zemřel na infarkt. Bylo mu pouhých 58 let.
 

Jack Crayston
1956 - 1958
'Rodák z hrabství Lancashire se stal manažerem Kanonýrů v listopadu 1956. Ještě předtím účinkoval na Highbury jako hráč, na kontě měl více než 200 startů. Ve funkci manažera nezaznamenal žádný velký úspěch. Po čtyřiadvaceti letech, v květnu 1958, sever Londýna opustil a odešel do Doncasteru. V prosinci 1992 opustil svět.
 

George Swindin
1958 - 1962
George Swindin měl s Londýnem zkušenosti ještě předtím, než se stal manažerem Kanonýrů. Brankářský dres Arsenalu oblékal dlouhých osmnáct let, během kterých odchytal 272 zápasů za A-tým. V roce 1954 odešel do Peterborough, kde byl zároveň manažerem i hráčem, ale o rok později pověsil kopačky na hřebík a soustředil se pouze na vedení týmu. Arsenal převzal v roce 1958 a v první sezóně značně obměnil hráčský kádr, který se poté umístil na třetí pozici první ligy. Po odchodu z Arsenalu ještě vedl Norwich City, Cardiff City, Kettering Town a Corby Town. Zbytek života strávil v horkém Španělsku a onemocněl Alzheimerovou chorobou. V říjnu 2005 zemřel ve věku 90 let.

Billy Wright
1962 - 1966
Billy Wright se narodil v hrabství Shropshire roku 1924 a byl prvním anglickým reprezentantem, který překročil hranici sta startů v nádrodním dresu. V letech 1950, 1954 a 1958 dotáhl jako kapitán reprezentační výběr až do finále mistrovství světa. Roku 1962 převzal otěže po Georgi Swindinovi, ale na severu Londýna se mu nedařilo. Klub neskončil pod Wrightem v lize lépe než sedmý a po sezóně 1965-66, kdy skončil Arsenal čtrnáctý a v FA Cupu byl vyřazen Blackburnem, musel odložit manažerskou taktovku. Po odchodu z Highbury začal spolupracovat s televizní stanicí ATV. V roce 2002 byl uznán zapsáním do síně slávy anglického fotbalu.

Bertie Mee
1966 - 1976
Bertie Mee pocházel z Bulwellu, hrabství Nottinghamshire, a v roce 1971 dokázal Arsenal dovést až historicky prvnímu doublu, vyhrál tedy první ligu a FA Cup. Na sever Londýna přišel pět let předtím, v roce 1966. Ihned po nástupu do funkce manažera přijal dva nové asistenty, přišli Dave Sexton s Donem Howem. Ve letech 1968 a 1969 se podařilo Arsenalu projít až do finálových bojů Ligového poháru, kde ale utrpěl porážku od Leedsu a Swindonu. Nicméně rok nato vyhráli Kanonýři vůbec první trofej po dlouhých 17 letech - byl to meziměstský Fair Cup, ve kterém zdolali Anderlecht 4:3 po agregaci. Po prohře 3:1 v Bruselu porazil Arsenal belgický tým na Highbury 3:0. První část doublu - trofej pro vítěze nejvyšší anglické soutěže - získal severolondýnský tým na White Hart Lane proti místnímu rivalovi Tottenhamu v poslední hrací den. Pět dní poté odehrál Arsenal finále FA Cupu proti Liverpoolu ve Wembley, kde se stal hrdinou Charlie George, který vstřelil vítězný gól Kanonýrů (2:1) až v prodloužení. V roce 1976 rezignoval Bertie Mee na post manažera týmu a přidal se ke Grahamu Taylorovi do Watfordu. Roku 2001 opustil svět, kdy mu bylo 82 let.

Terry Neill
1976 - 1983
Celým jménem William John Terence "Terry" Neill spatřil světlo světa v květnu 1942 v severoirském Belfastu. Do Arsenalu přišel v 17 letech jako hráč. O čtrnáct let později nechal hraní a v roce 1974 převzal na dvě sezóny úhlavního nepřítele Kanonýrů - Tottenham. Roku 1976 nastal onen zvrat a z White Hart Lane se přesunul do červeno-bílé části Londýna, kde se stal nejmladším manažerem v historii klubu. V letech 1978 - 1980 dovedl mužstvo do finále FA Cupu, vítězně pro Arsenal skončilo pouze to z roku 1979. Roku 1980 se také celek z Highbury dostal do finále Poháru vítězů pohárů, kde podlehl španělské Valencii až na penalty. V prosinci 1983 definitivně opustil klub a odešel do důchodu.

Don Howe
1984 - 1986
Donald ''Don'' Howe se narodil 12. října 1935. Profesionálním hráčem se stal roku 1952, kdy podepsal kontrakt s West Bromwichem Albion. O dvanáct let později se přestěhoval na Highbury, kde se stal ještě pod Wrightem kapitánem A-týmu. V duelu proti Blackpoolu si zlomil nohu a nikdy se z tohoto těžkého zranění nedokázal dát dohromady. Začal tedy vést rezervu Arsenalu a po odchodu Dave Sextona (1968) začal trénovat první tým. Manažerem byl tehdy ještě Bertie Mee. Po nabrání zkušeností v Londýně se vrátil do rodného klubu, West Bromwiche Albion, kde se stal manažerem. V roce 1974 odešel na jednu sezónu do tureckého Galatasaraye a roku 1977 se vrátil na Highbury, opět jako trenér prvního výběru. Don Howe si na svou pravou chvíli počkal a po odchodu Terryho Neilla přivedl známé tváře, jakými byly např. Tony Adams, David ''Rocky'' Rocastle a Niall Quinn. V březnu 1983 rezignoval na funkci manažera a pomáhal Bobby Gouldovi ve Wimbledonu. Před opuštěním manažerské sféry ještě vedl Queens Park Rangers a Coventry City. Následovně se chytl žurnalistiky a televizního vysílání.

George Graham
1986 - 1995
George Graham byl dalším z těch, kteří na Highbury působili jako hráči a posléze i jako manažeři. Vůdcem Kanonýrů se stal roku 1986 po tříletém angažmá v Millwallu. George byl jedním z nejlepších manažerů osmdesátých let. S Arsenalem docílil velkých úspěchů, dvakrát získal ligový primát, dva Ligové poháry, jednou FA Cup a rovněž jedinkrát Pohár vítězů pohárů a to vše během pouhých osmi let. Byl proslulý nevšední taktikou, neustále vymýšlel nové strategie a liboval si v ofsajdových pastích. Do týmu také přivedl Iana Wrighta z Crystal Palace. Po odchodu z Arsenalu (1995) převzal otěže v Leedsu a následně u věčného rivala - Tottenhamu. V současné době je fotbalovým odborníkem.

Stewart Houston
1995 a 1996
Stewart Houston, bývalý hráč Chelsea, Brentfotdu, Manchesteru United, Sheffieldu United a Colchesteru United, přišel do Arsenalu jako asistent manažera George Grahama roku 1986. Mimo jiné byl i správcem Highbury a v lednu 1995, po zmiňovaném Georgi Grahamovi, se dostal do funkce manažera Kanonýrů. Hned v první sezóně dovedl Arsenal do finále Poháru vítězů pohárů. Stewart Houston zůstal v klubu jako asistent Bruce Riocha, nového manažera a o rok později se stal opět správcem stadionu. V polovině září 1996 odešel s Brucem Riochem do Queens Park Rangers, kde mu naoplátku dělal právě Rioch asistenta.

Bruce Rioch
1995 - 1996
Bruce Rioch přišel na sever Londýna na úkor George Grahama roku 1995. V první sezóně se jeho celek kvalifikoval do Poháru UEFA až v posledním hracím dni. Bylo to na úkor Evertonu, Blackburnu Rovers a Tottenhamu, které Kanonýři přeskočili. Bruce téhož roku dovedl Arsenal do semifinále FA Cupu, kde ale Arsenal podlehl Aston Ville. Roku 1996 definitivně opustil Highbury a společně se se Stewartem Houstonem stěhoval do QPR. Poté ještě vedl Norwich City a Wigan. Od roku 2008 je manažerem dánského Aalborgu.

Arsene Wenger
1996 - současnost
...Více se o současném manažerovi Arsenalu Arsenu Wengerovi můžete dočíst zde...